novinka2
Léto plné nečekaných událostí a náhlých zvratů prožívá Filip Šindelář (na snímku). Na hokejovém poli se přesunul z Mladé Boleslavi do Vítkovic, kromě toho se po čase vrátil do hokejbalového prostředí. A rovnou jej trenéři národního týmu povolali na domácí mistrovství světa, které proběhne od 13. června v Plzni. „Jsem rád, že jsem se do závěrečné nominace dostal,“ těší devětadvacetiletého muže s maskou. „Dřív jsem hokejbal hrával, ale poslední dva roky jsem na něj neměl čas. Hokej jsem hrál vždycky déle,“ usmívá se.
Přesto si na něj stavitelé elitního výběru vzpomněli a pozvali jej na šampionát. Má-li Filip Šindelář říct, proč padla volba na něj, poněkud váhá. „Slyšel jsem, že trenéři chtěli hokejového brankáře zvyklého na plnou halu,“ prozrazuje.
„Proč si vybrali právě mě, můžu jen těžko říct. Ta otázka by měla směřovat spíš na kouče,“ nechce se pouštět do žádných spekulací. Ať tak či onak, vlašimský rodák na dva týdny opustil přípravu Vítkovic a zamířil do západočeské metropole.
„Nabídka absolvovat šampionát přišla ještě v Mladé Boleslavi, která svolila. Po přestupu do Vítkovic jsem se ptal, jestli bych mohl odjet a pan Hadamczik nebyl proti,“ popisuje vývoj ohledně své nominace.
Na čas tedy vypadne z kolotoče hokejové přípravy, jako handicap to však Filip Šindelář nevnímá. „I tady budeme trénovat, i když zaměření bude trochu jiné,“ hlásí z Plzně. Jaké to vlastně pro gólmana zvyklého na ledovou plochu je, když se nemůže klouzat?
„V tom velký problém nevidím,“ reaguje někdejší hráč Jindřichova Hradce, jenž nakoukl i do kabiny pražské Sparty. „Nové pohyby jsem si osvojil po dvou třech trénincích. Navíc doma ve Vlašimi na mě jezdili kluci z týmu,“ vypráví dále.
„Mnohem horší je to ale s míčkem. Na ten si zvykám pořád a vlastně to ani pořádně nejde,“ naráží na přece jen závažnější potíž. „Puk totiž létá rovně, jeho dráhu jasně odhadnete. Kromě toho cítíte, kam vás trefil. Míček na hokejbal je lehký a nelétá rovně. Mnohdy ani necítíte, že jste střelu vyrazil,“ srovnává dva předměty, které se soupeř snaží dopravit za jeho záda.
Kluci budou chtít hrát minimálně finále a potrápit Kanadu
Kromě setkávání s kamarády z Vlašimi pomohla zkušenému hokejovému brankáři rovněž soustředění, během nichž se znovu dostával do hokejbalového stereotypu. „Absolvoval jsem takhle čtyři víkendy,“ přibližuje.
S reprezentací se tedy poctivě chystá na letošní vrchol v domácím prostředí. V jaké pozici do turnaje vstoupí, zatím netuší. „Očekávám, že trenéři se o tom s námi brzy pobaví a budeme vědět, na čem jsme,“ míní Filip Šindelář.
V otázce cílů celého týmu má naopak poměrně jasno. Při otázce mířící na ambice mužstva se nemusí příliš zamýšlet. „Kluci přivezli z posledního mistrovství stříbro, takže budou chtít určitě minimálně zopakovat finále a potrápit Kanada, která momentálně vládne,“ vypálí okamžitě.
Jakmile klání na soutoku Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy skončí, zapojí se Filip Šindelář zpět do přípravy vítkovických hokejistů. Do jejich kádru přešel z mužstva nováčka uplynulé sezony. „Roli sehrálo několik důvod, ale tím hlavním byl fakt, že jsem působil v Boleslavi už docela dlouho,“ naráží na skutečnost, že dres týmu z města automobilů přetáhl přes hlavu poprvé v sezoně 2001/2002 ještě ve druhé lize.
Budu ve stejné pozici jako v Boleslavi, kde je jasnou jedničkou Marek Schwarz
Zažil tedy postup do první ligy i do nejvyšší soutěže, v níž si připsal sedmnáct startů. V O2 extralize i nadále zůstává, přesto má z přesunu rozpačité pocity. „Chtěl jsem odejít, ale mrzí mě, že se to všechno seběhlo takhle,“ lituje.
„Už jsem totiž trénoval s Mladou Boleslaví a byl jsem tam domluvený, že zůstanu. Do začátku přípravy nepřišla žádná nabídka, o kterou bych měl zájem. Pak se ale ozval pan Hadamczik, jestli bych měl zájem jít do Vítkovic a já souhlasil,“ líčí Filip Šindelář.
V novém působišti vytvoří dvojici s reprezentačním gólmanem Jakubem Štěpánkem, jenž zazářil v přípravě před mistrovstvím světa ve Švýcarsku, kde dostal důvěru na pozici jedničky. Prosadit přes tohoto konkurenta bude velmi obtížné.
„To víte, že jsem hodně přemýšlel o tom, jestli to mám za Kubou zkusit,“ nezastírá. „Ale v Boleslavi bych na tom byl stejně, protože tam je jasnou jedničkou Marek Schwarz,“ připomíná nelehkou pozici i v kádru Bruslařského klubu.
Přesto všechno Filip Šindelář doufá, že dostane více příležitostí než na předešlé štaci. „Musím být neustále připravený naskočit, kdyby se událo něco neočekávaného nebo kdybych dostal důvěru,“ plánuje.
Mezi novými spoluhráči se už rozkoukal, přijetí proběhlo podle jeho slov bez sebemenších potíží. „Nevidím jediný problém,“ kvituje. Pro rodáka ze středočeské Vlašimi může představovat určité úskalí přechod z klidnějšího města do ruchu Ostravy.
„Hlavním úkolem bylo sehnat si byt kousek od haly, abych nemusel moc dojíždět. Teď se s rodinou zabydlujeme a postupně si budeme zvykat na velkoměsto. Přestože Vlašim ani Boleslav nejsou velké, nemyslím, že bych s tím měl nějaký problém,“ uzavírá optimisticky.